Výrobek nemá být jen suvenýrem, kosmetikou, kterou si návštěvník historické expozice o čarodějnických procesech odveze z návštěvy Jeseníků. Je zároveň vzpomínkou, uznáním i pietou. Čarodějnické procesy na Jesenicku představují smutnou etapu historie regionu, kruté osudy, které potkaly mnohé, nemají být zapomenuty.

Za čaroděje či čarodějnice byli označováni lidé, kteří se podle mínění úřadů spolčili s ďáblem,
uctívali ho a vykonávali jeho příkazy. Scházet se měli na čarodějnických sabatech po celý rok, zejména však při Valpuržině noci (z 30. dubna na 1. května) na proslulých Petrových kamenech poblíž nejvyšší moravské hory Praděd. Tam podle představ mnohých hodovali, pili alkohol, užívali různé omamné látky, oddávali se milostným neřestem a také připravovali své ničemné záměry. Škodit měli na zdraví a životě dobytku i lidem, obydlí ničili divokými bouřemi, které uměli přivolat, a na úrodu zase sesílali různé škůdce. Pro posílení svých magických schopností dle obecného přesvědčení tloukli např. čarodějné máslo či připravovali různé čarodějné masti a odvary z bylin. Po jejich požití či po namazání těla byli schopni létat, mohli být neviditelní, rychlí a v představivosti tehdejších smrtelníků dosahovali dalších temných nadpřirozených schopností. Poznat je bylo možné jen podle znaménka, tzv. signum diaboli, které měli ukryté někde na těle.

Nejčastěji se ve spárech soudních orgánů ocitaly ženy, někdy takové, které měly blízký vztah k přírodě. Babky kořenářky, porodní báby či zkrátka děvy milující divokou přírodu. Ale ve většině případů šlo zkrátka o obyčejné ženy z města, vsí, manželky obchodníků, řemeslníků i členů městské správy. Byly souzeny, mučeny a téměř bez výjimky popraveny, mnohé shořely v ukrutných bolestech na hranicích. Jejich nespravedlivé utrpení a památku je třeba připomínat a jejich odkaz hájit.

Procesům ze 17. století je ve Vlastivědném muzeu Jesenicka věnována unikátní expozice umístěná ve sklepení. Návštěvníci se zde mohou dozvědět o historii procesů v této oblasti, o způsobech vyslýchání a o konkrétních případech. Expozice se v úvodním filmu promítaném technologií suché mlhy věnuje jednomu z prvních případů, případu Barbory Schmiedové z roku 1622, o kterém si návštěvníci mohou přečíst i v drobné brožurce od expertky na toto téma Mgr. Michaely Neubauerové. Z pera téže autorky vychází v lednu 2025 také nová publikace věnovaná tragickému osudu Voršily Schubertové ze Zlatých Hor, známé jako „královna čarodějnic“, a jejích dcer, které byly, stejně jako desítky dalších obyvatel Zlatých Hor, obviněny z čarodějnictví v letech 1651–1652.

Znalost bylin v 17. století vyplývala ze zkušeností a z moudrosti předávané z generace na generaci. Dnes rozumíme bylinám více díky znalosti chemického složení účinných látek a dokážeme přesněji charakterizovat jejich prospěšné vlastnosti. A právě tehdejší znalosti a naše současné vědecké poznání spojuje čarodějná mast.

O expozici a dalších aktivitách muzea se zájemce dozví více na webových stránkách muzea:
www.muzeumjesenik.cz

Rezervovat si prohlídku dopředu je doporučeno (zejména v letních měsících) zde:
https://rezervace.muzeumjesenik.cz/